Dávná přítomnost

22. května 2007 v 16:52 | Lady Šann |  Sbohem
Ahojík! Je tu (opožděně) slíbená druhá kapitolka- bohužel poslední :o(
Rozhodla jsem se zavézt něco podobného,jako jsem viděla i na jiných stránkách: Kdo napíše první komentář- darována další jednorázovka, která už sice napsaná je, ale vložena bude až o pár dní později!!!! Tak pěkné počteníčko přeje Lady Šann

2. ČÁST- DÁVNÁ PŘÍTOMNOST
"Ale Harry! To je strašně nepravděpodobný, že by zaútočili už zítra. Bylo by to moc brzo po sobě."
"Ne! Váš odjezd prostě musí být zabezpečený! Co kdyby se něco stalo? Voldemort by měl perfektní podmínky!"
" Jo? Myslíš, že by očaroval stovky mudlů, aby nás začali škrtit? Samozřejmě že ne! Říkám ti, zítra k ničemu nedojde."
"Tak dobře, ale stejně si radši vemte někoho s sebou, když já nemůžu!"
" Nojo! Abys z toho ještě nedostal měsíčky, ty!!" Smál se mladý muž. "Na zdraví!"
Až na schodech jsem slyšela cinknutí skleničky, jak si Draco s Harrym připíjel. Nad tím jsem se musela pousmát. Ještě před čtyřmi lety by se mi oba vysmáli, kdybych jim řekla, jek se budou bratříčkovat!
Zhruba před měsícem, když jsem si já a Draco slibovali věrnost před stvořitelem světa, vtrhli do mudlovského kostela Smrtijedi a začali metat kouzla na všechny strany. Bylo velikým štěstím, že všichni přežili, avšak před třemi dny zaútočili znovu a tentokrát už výsledky byly horší- jeden Bystrozor mrtvý a tři v nemocnici Svatého Munga.
Proto se Harry tolik stará o náš opožděný odjezd na svatební cestu. Bojí se, aby neztratil i nás. Ron se totiž po tom, co jsem oznámila své zasnoubení s Dracem, odstěhoval se někam k New Yorku. Nejdříve si s Harry a občas i se mnou poslal nějaký ten dopis, později to byl spíš vzkaz o pár slovech, ne-li písmenech a nakonec přestal psát docela.
Dracovi rodiče to také nesli špatně, i když byli oba v Azkabanu. Aspoň že naši to nesli dobře a dokonce nám nabídli, abychom se k nim nastěhovali. S díky jsme však odmítli hned ze dvou důvodů- za prvé bychom si mohli dobré vztahy potrhat a za druhé přátelé i práce byla příliš daleko. A tak jsme se potom, co se Draco opustil dům svých rodičů, našli byt poblíž Harryho a Ginny, takže u sebe trávíme hodně času.
Dnes jsme se s nimi šli rozloučit, ale jelikož bylo už půl jedné a chlapi do sebe stále lili jednu skleničku za druhou, dohodli jsme se, že v jejich prostorném domě přespíme.
"Hej! Hermiono!" leknutím jsem sebou trhla, když za mnou Ginny zašeptala. Bez mluvení jsme se něčím, čemu by se vzdáleně dalo říkat znaková řeč dohodli, že si půjdeme popovídat nahoru.
"Copak?" Zeptala jsem se a po chvilce pokračovala: "Harrymu jsi to ještě neřekla co?" o tom, že z Harryho bude za sedm a půl měsíce tatínek jsme věděli jen já a ona. A samozřejmě i Ginnin lékař. Bála se to Harrymu říct. Měl teď hodně starostí, a tak mu je prý nechtěla přidělávat. Nechtěla mi věřit, že ho to moc potěší. Aspoň by měli s Dracem co zapíjet.
Záporně zavrtěla hlavou. "Ale o tom jsem teď mluvit nechtěla," tázavě jsem se na ni podívala. "No, víš,… já vím, že ti to už bude znít jak tisíckrát ohranej film, ale….. dávejte tam na sebe pozor!" pousmála jsem se.
"Neboj! A teď to říkám vážně,zítra nic nebude. Žádný útok. Uvidíš!" přátelsky jsem se na ni usmála
"Hlavně ty to musíš přežít u svých rodičů, když Harry pojede pryč!"
"Hmm. Vůbec se mi tam nechce.Už vidím ty nepřátelský pohledy. Kdybych to Harrymu neslíbila, nikam bych nešla!"
"Ale no tak! Vždyť ty bys tu sama nevydržela." Přišlo mi jí najednou líto. Bude muset být dva týdny u svých rodičů, kteří ji jen kvůli mému vztahu s Dracem přestali považovat za svou dceru, ale jiná možnost nebyla.Ve velkém opuštěném domě by jí bylo ještě hůř než mezi lidmi, i když ji třeba nesnášeli. Teď se mi ji tu nechtělo nechat. Přepadl mě pocit, že nedokážu odjet, až mě v očích začaly pálit slzy. Nejspíš si všimla mého smutného a ustaraného výrazu, protože mě přátelsky objala.
Z melancholických myšlenek nás vyrušil rámus v přízemí. Jakmile prostě necháme kluky minutku samotné, nevydrží v klidu. Podle všeho jim právě spadla sklenička a za okamžik za ní letěl i jeden z nich. S Ginny jsme vyprskli smíchy a běželi se podívat na ty dva klauny. Jak jsem očekávala, Harry ležel na zemi, ale ani vteřinu neotálel a spolu s rozklíženou židlí popíjel Ohnivou whisky. Když jsme vše uklidili a usadili se do pohodlných křesel, Draco s Harrym stále ještě popíjeli.
"Hele Dráčku," zněl místností Harryho přiopilý hlas "dej mi tam na Hermoušku pozor jooo?" šťouchl Draca do prsou.
"Jasně Hahahahaříčku!" slyšela jsem snad ještě opilejší hlas svého manžela. "Do vany ji ani nepustím! Ještě by šla do hloubky a utopila se!" řekl tak vážným hlasem, že jsem si musela dát ruku před pusu, abych se nezačala smát nahlas (ještě by si myslel, že se směju jemu J)! Ti dva jsou prostě rozkošní!!!
* * *
Jak jsme tvrdili, v den odjezdu, ani celý týden našeho pobytu u moře se žádný útok, ani nic tomu podobné nekonalo. Harry se v pořádku vrátil ze "služební" cesty. Zanedlouho se Ginny odhodlala a řekla mu, že se stane tatínkem.
* * *
Žili jsme šťastně. Kdyby nebylo Smrtijedů a Voldemorta, byli bychom snad ještě šťastněji, ale jednoho dne se všechno nějak zvrtlo…
Vracela jsem se domů za tmy, jako pokaždé, když máme v nemocnici kontrolu. Jelikož bydlíme v bytě a za sousedy máme mudly, nemůžeme používat moc kouzel a tudíž se ani přemisťovat, a tak chodím z práce a do práce pěšky, nebo používám mudlovská dopravní prostředky. Z ulice jsem vzhlédla k našim oknům. Nijak mě nepřekvapilo, že se tam nesvítí. Draco často chodil k Potterovým.
Asi zase něco zapíjí. Pomyslela jsem si. Ne že by byli nějací neovladatelní alkoholici, to opravdu ne, prostě si jen povídají a přitom to zapíjí, aby jim nevyschlo v krku J.
Po pár minutách jsem již odemykala dveře našeho bytu (i v tomto případě musíme používat mudlovské prostředky). Přesně v tomto okamžiku jsem ucítila, že je něco v nepořádku. A nespletla jsem se. Na první pohled nebylo nic znát, po důkladnějším prohledáním jsem zjistila jednu opravdu dost nepříjemnou věc. Některé (hlavně ty nejdůležitější) Dracovi věci byly pryč. Odešel…
Věděla jsem, že se to jednou stane. Že mě jednou opustí a přidá se na stranu zla…
"Tak co jsi chtěla?" ptala jsem se sama sebe. "Dobrý konec? Ty jsou přeci jenom v pohádkách!!!"
* * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * *
Stovky kilometrů odsud umíral rukou krutého kouzelníka, Pána zla, mladý muž. Myslel na svůj krátký život, hlavně na to dobré, co ho v něm potkalo. A právě pro to dobré- ženu kterou miloval víc než svůj život a která se o jeho smrti nikdy nedozví, řekl dvě slova:
"SBOHEM LÁSKO."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 ZuziRůže ZuziRůže | Web | 22. května 2007 v 19:21 | Reagovat

No, tý jo :-} Hezkýýýý

2 Martti Martti | Web | 23. května 2007 v 12:30 | Reagovat

to je faaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaakt supeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeer

3 Kačenka Kačenka | E-mail | 24. května 2007 v 6:38 | Reagovat

brý..

4 pasu-Pavla pasu-Pavla | E-mail | Web | 24. května 2007 v 14:58 | Reagovat

super kapca

5 pasu-Hanka pasu-Hanka | E-mail | Web | 24. května 2007 v 18:50 | Reagovat

krása! jak jsem říkala, ty tvý jednorázovky jsou naprosto úžasnýýýýýýý!!! nechápu, kam na to chodiš?! je to skvělé!!!!

6 Hallten Hallten | Web | 31. května 2007 v 16:52 | Reagovat

nádherny nápad, obe kapitoly jsou boomba

7 romais romais | Web | 26. června 2007 v 21:53 | Reagovat

to si děláš srandu....jako je to moc pěkný,to jo,ale tenhle konec jsem fakt nečekala...jinak je to fakt super

8 Peťka Peťka | 28. července 2007 v 21:02 | Reagovat

jéé to bylo pěkný a ten konec hooodně smutnej =(

9 Whitte Whitte | Web | 24. srpna 2007 v 14:24 | Reagovat

Tohle je moc krásná povídka!! nechceš se spřátelit?? =O*

10 lady šann lady šann | 6. září 2007 v 18:40 | Reagovat

Whitte: Tak jo! Whitte a White-lion!!! ;o) Hned si tě dám do spřátelených!!!

11 jane245 jane245 | Web | 14. září 2007 v 16:46 | Reagovat

to bolo nadherne, ale tak smutno to dopadlo :(

12 Lizz Lizz | Web | 17. dubna 2009 v 16:27 | Reagovat

smutný, ale pěkný..;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama